Představa, že jednorázové školení změní školu na bezpečnou, je zcela mylná

„Objednali jsme školení. Máme splněno.“

Opravdu si někdo myslí, že bezpečnost školy lze vyřešit během několika hodin školení, byť kvalitně připraveného a provedeného?

Kdyby škola jednou ročně proškolila zaměstnance v oblasti požární ochrany, ale už nikdy nezkontrolovala hasicí přístroje, únikové cesty ani evakuační plán, působilo by to absurdně (tak teď trochu váhám, zda jsem použil dobré přirovnání ….). Přesto se k fyzické bezpečnosti často přistupuje podobně.

Jednorázové školení je jistě užitečné. Může upozornit na rizika nebo přinést nové informace. Samo o sobě ale bezpečnost nevytvoří. Bezpečnost vzniká každodenní prací. Tím, že někdo průběžně sleduje změny ve škole, upravuje postupy, reaguje na nové hrozby, analyzuje mimořádné události, diskutuje s vedením i zaměstnanci a ověřuje, zda nastavená opatření skutečně fungují. Proto považuji za smysluplnější dlouhodobou spolupráci a při jednání s vedením škol tuto formu preferuji.

Když školu poznáte do hloubky, začnete rozumět tomu, jak ve skutečnosti funguje, kde má silné stránky, kde slabiny, co je reálně proveditelné a co by zůstalo jen na papíře. Teprve tehdy lze nastavovat pravidla, která zaměstnanci přijmou za svá a budou podle nich postupovat. Dlouhodobá spolupráce navíc umožňuje reagovat na personální či legislativní změny, nové technologie i zkušenosti z mimořádných událostí doma i v zahraničí. Bezpečnost není dokument uložený v šanonu. Je to živý systém, který se musí vyvíjet společně se školou.

Možná bychom si měli přestat klást otázku: „Kdy naposledy jsme měli školení?“ A začít se ptát: „Co jsme za poslední rok udělali pro to, aby byla naše škola skutečně bezpečnější?“

Nedává to větší smysl?